Kalendář

červenec
2017

srpen
2017

září
2017

cal-older

 Semináře pro manažery a odbornou veřejnost

 Tematické snídaně

Co se změnilo v zákonech od 1. ledna 2017

5. duben 2017

Přehled nejvýznamnějších předpisů či jejich novel, které s účinností od roku 2017 mění český právní řád, pro vás připravila advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík. 

1 Akciové společnosti - obnovení povinného zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách

Zákon č. 458/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Prvá novela zákona o obchodních korporacích se věnuje jediné záležitosti, a sice doplnění úpravy volby části dozorčí rady ve velkých akciových společnostech ze strany zaměstnanců.

  • Zastoupení zaměstnanců je povinné pro společnosti s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru. Menší společnosti mohou zavést tuto úpravu dobrovolně.
  • Zaměstnanci budou mít právo volit jednu třetinu členů dozorčí rady. Z toho důvodu se rovněž doplňuje pravidlo, že u společností s více než 500 zaměstnanci musí být počet členů dozorčí rady dělitelný třemi. Stanovy mohou připustit i vyšší podíl zástupců zaměstnanců, takto volených členů však nesmí být více, než činí počet členů dozorčí rady volených valnou hromadou.
  • Novela nabyla účinnosti dnem 14. ledna 2017. Dotčené společnosti mají na splnění nového požadavku dvouletou lhůtu; během této doby musí jak upravit své stanovy, tak rovněž i provést volbu odpovídajícího počtu zástupců zaměstnanců a učinit další případné kroky k uvedení složení dozorčí rady do souladu s novou úpravou.

 2  Novela občanského zákoníku

Zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony

Prvá novelizace nového civilního kodexu přináší souhrn dílčích změn napříč úpravou. Dotýká se zejména požadavků na právní jednání podnikatelů, vlastnického práva, svěřenských fondů, nájmu bytu a postavení odborových organizací:

2.1  Právní jednání podnikatelů

  • V úpravě právního jednání podnikatelů došlo k několika pozitivním změnám. Především byla odstraněna přílišná přísnost požadavku na formu plné moci v případech, kdy příslušný úkon, k němuž se zmocnění uděluje, má mít formu veřejné listiny, například notářského zápisu. Dosavadní úprava vyžadovala, aby rovněž plná moc měla takovou formu. Podle novelizovaného znění nadále postačí k jednání s předepsanou formou veřejné listiny plná moc udělená v písemné podobě a opatřená úředním ověřením podpisu.
  • Dále byla zrušena zvláštní úprava kompetence pro jednání vůči zaměstnancům v právnických osobách s kolektivním statutárním orgánem. Původní znění ukládalo, aby byl jednáním vůči zaměstnancům výslovně pověřen jeden člen statutárního orgánu, jinak tuto působnost vykonával jeho předseda. 

2.2  Společné jmění manželů a podíly v obchodních korporacích

  • V rámci úpravy společného jmění manželů byly odstraněny pochybnosti o tom, zda nabytí podílu v obchodní společnosti či družstvu jedním z manželů za trvání manželství zakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu. Novela výslovně zakotvuje, že tomu tak není, ledaže jde o nabytí podílu v bytovém družstvu.

2.3  Věci a věcná práva

  • Obnovuje se předkupní právo spoluvlastníků při převodu spoluvlastnického podílu na nemovité věci; shodně s úpravou před rekodifikací se však neuplatní při převodu nemovité věci na osobu blízkou. Zakotvena byla rovněž úprava vzdání se předkupního práva s účinky pro právní nástupce.
  • Upravuje se vymezení liniových staveb (kanalizace, energetická vedení), které zasahují ze své povahy pravidelně více pozemků; v takovém případě nebudou tyto stavby považovány za součást pozemku. Za součást liniových staveb se považují i související technická zařízení.

2.4  Pracovní poměr nezletilých

  • Novela zasáhla rovněž do úpravy právního jednání nezletilých při sjednávání pracovního poměru. Bylo obnoveno pravidlo platné před rekodifikací, podle kterého se nezletilý starší 15 let může zavázat k výkonu závislé práce i před skončením povinné školní docházky, pokud sjednaný den nástupu do práce následuje až po jejím ukončení. Zejména se ale ruší ingerence zákonných zástupců v této oblasti, tedy jejich oprávnění okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilých mladších 16 let, ke kterému bylo navíc potřeba přivolení soudu.

2.5  Svěřenské fondy

  • Podstatným způsobem byla změněna úprava svěřenských fondů, které budou nově povinně evidovány ve veřejném rejstříku. To bude současně podmínkou jejich vzniku. Rovněž tzv. obmyšlený v případě svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu bude zapisován do evidence svěřenských fondů.
  • S přelomem roku vstoupila v účinnost jen menší část novely – např. úleva pro spolky a společenství vlastníků vzniklé před rokem 2014, kterým odpadá původně uložená povinnost uvést ve lhůtě dvou let do souladu s občanským zákoníkem právní formu ve svém názvu. Vzhledem k nutnému seznámení se změnami nabyla novela účinnosti v převážné části dne 28. února 2017. Na leden 2018 pak byla odsunuta účinnost mj. u výše zmíněné evidence svěřenských fondů či znouzavedení předkupního práva spoluvlastníků.

3  Předcházení praní špinavých peněz

Zákon č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve zn. p. p., a další předpisy

Nově zaváděné požadavky v prevenci legalizace výnosů se významně dotknou nejen finančních institucí, ale rovněž běžných podnikatelů a dalších osob. 

3.1  Rozšíření okruhu povinných osob i nových požadavků

  • Povinnými osobami jsou především banky, instituce poskytující služby finančního charakteru a osoby provozující obdobné činnosti, při nichž vzniká potenciální riziko zneužití finančních operací k legalizaci výnosů (obchodování s pohledávkami, nemovitostmi apod.). Nově se mezi ně zařazují rovněž provozovatelé většiny hazardních her a osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou.
  • Vybrané povinné osoby, zejména banky a další finanční instituce, se budou muset nově vypořádat s požadavkem identifikace a posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mohou nastat v jejich činnosti. Prvé písemné hodnocení rizik musí mít vypracováno a schváleno do konce června 2017.
  • Nově bylo upraveno rovněž provádění kontroly klienta ze strany povinných osob.

3.2  Hotovostní transakce běžných podnikatelů

  • Běžní podnikatelé provozující činnost mimo vybrané oblasti byli dosud považováni za povinné osoby v jediné situaci, a to pokud přijímali platbu v hotovosti ve výši 15 000 EUR a více. Tuto charakteristiku nyní novela modifikovala ve dvou směrech. Jednak se uvedený peněžní limit snižuje na 10 000 EUR, jednak dochází k rozšíření povinností na všechny hotovostní transakce, nejen tedy přijatá peněžitá plnění. Platby, které spolu souvisí, se sčítají bez časového omezení.

3.3  Evidence skutečných majitelů

  • Zcela zásadní novinkou je požadavek vyplývající rovněž z unijní úpravy, a sice povinnost obchodních korporací, dalších právnických osob a svěřenských fondů zjišťovat, evidovat a udržovat v aktuálním stavu informace o tzv. skutečném majiteli, zjednodušeně řečeno o svém skutečném vlastníkovi. Tyto údaje se současně budou povinně zapisovat do tzv. evidence údajů o skutečných majitelích, která se nově zřizuje jako součást obchodního event. jiného příslušného veřejného rejstříku; tato část úpravy byla tudíž doplněna do souběžné novelizovaného zákona o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (viz část třetí zákona č. 368/2016 Sb.)
  • U skutečných majitelů bude do obchodního rejstříku zapisována vedle identifikačních údajů rovněž informace o druhu a rozsahu držené účasti nebo kontrolního vlivu v dané právnické osobě. Tyto údaje však nebudou uveřejňovány ani nebudou poskytovány spolu s opisem zápisu z veřejného rejstříku. Budou tedy dostupné především povinným osobám a orgánům veřejné moci.
  • Porušení povinnosti nechat zapsat informace o skutečném majiteli do evidence bude sankcionováno podle zákona o veřejných rejstřících, tedy pořádkovou pokutou až do výše 100.000 Kč, případně i zrušením zapsané právnické osoby.
  • Zřízení evidence údajů skutečných majitelů se promítá rovněž do novely zákona o zadávání veřejných zakázek, s ohledem na to, že zadavatel si bude moci sám z evidence obstarat údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele (část dvanáctá z. č. 368/2016 Sb.)
  • Novelizovaná úprava, pokud jde o samotný zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nabývá účinnosti k 1. lednu 2017. O rok odsunuta byla účinnost mj. u výše zmíněné novelizace zákona o veřejných rejstřících a zákona o zadávání veřejných zakázek.

 4  Platební služby - vstřícnější přístup bank

Zákon č. 452/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve zn. p. p., a další související zákony

Novela výrazně zvyšuje nejen ochranu a informovanost spotřebitelů i dalších klientů v oblasti platebních služeb, ale též jejich komfort. Banky budou muset - vedle povinné nabídky základního platebního účtu pro spotřebitele za přiměřenou úplatu - plnit též řadu dalších nových požadavků. Zásadním způsobem by se měla zvýšit transparentnost a porovnatelnost poplatků spojených s účtem.

  • Poskytovatelé platebních služeb budou především povinni používat jednotnou terminologii pro platební styk resp. služby spojené s účtem, a to nejen ve smluvní dokumentaci, ale též v předsmluvních a marketingových dokumentech. Podrobněji se zakotvují náležitosti předsmluvních informací, jejichž součástí musí být rovněž kompletní informace o poplatcích ve standardizované podobě, jednotné ve všech členských státech. K podobnému účelu budou sloužit rovněž internetové srovnávače poplatků. Současně budou banky povinny každoročně, vždy do konce února následujícího roku, poskytnout bezplatně klientům přehled uhrazených poplatků za služby související s účtem, a to v odpovídající struktuře.
  • Nová úprava garantuje spotřebiteli nárok na otevření základního platebního účtu s vymezenými minimálními operacemi spolu s jednoduchou a rychlou možností přechodu k jiné bance. Tato změna platebního účtu bude podléhat jednotnému postupu (tzv. switching), aniž by spotřebitel musel znovu zadávat své trvalé příkazy či inkasa.
  • V oblasti mezibankovních poplatků za karetní platební transakce byla doplněna úprava, která by měla usnadnit řešení sporů u těchto transakcí, a to v rámci standardního rozhodčího řízení. Podnikatele, kteří budou chtít přijímat platby kartami, bude muset banka výslovně upozornit, že mají nárok na uzavření rozhodčí doložky.
  • V rámci novelizace souvisejících předpisů došlo k rozšíření pravomoci finančního arbitra, který bude oprávněn nově rozhodovat i spory týkající se jiných než platebních, tedy běžných účtů.
  • Novelizovaná úprava nabyla účinnosti 1. března 2017.

 5  Změny pro zaměstnance

5.1  Zvýšení minimální mzdy

Nařízení vlády č. 336/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve zn. p. p.

Od 1. ledna 2017 dochází k dalšímu navýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy. Shodné sazby budou nově platit také pro poživatele invalidních důchodů:  

  • Provedenou úpravou byla zvýšena základní sazba minimální mzdy pro 40 hod. týdenní pracovní dobu z částky 58,70 Kč/hod. resp. 9 900 Kč měsíčně na 66 Kč za hodinu, tedy 11 000 Kč za měsíc.
  • V návaznosti na toto zvýšení byly valorizovány také nejnižší úrovně zaručené mzdy, tedy minimální částky odměny za práci stanovené pro jednotlivé druhy prací; ty jsou pro tento účel v příloze nařízení vlády rozděleny podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi skupin.
  • Další podstatnou změnou je zrušení zvláštní úpravy pro zaměstnance s omezeným pracovním uplatněním, tedy poživatele invalidních důchodů. Pro tyto osoby dosud platily nižší částky jak minimální mzdy, tak nejnižších úrovní zaručené mzdy. Zrušením ust. § 4 tedy budou zavedeny jednotné sazby pro všechny zaměstnance bez rozdílu.

5.2  Navýšení příplatků za ztížené pracovní prostředí a odchylky pro zaměstnance v dopravě

Nařízení vlády č. 337/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006  Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve zn. p. p., a nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve zn. p. p.

  • Další změna nařízení vlády č. 567/2006 Sb. přináší rozšíření jednotlivých forem ztíženého pracovního prostředí, při kterém má zaměstnanec nárok na příplatek ke mzdě.
  • Tímto novým ztěžujícím faktorem je rozdělení směny nebo výkonu práce v rozsahu alespoň 90 minut. Současně musí být splněna podmínka, že v době tohoto přerušení výkonu práce je pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí nebo je jejich dostupnost značně ztížena, anebo je ztížena ochrana místa, ve kterém musí zaměstnanec dobu přerušení práce trávit, před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy. Opatření bylo zamýšleno především ve prospěch řidičů veřejné dopravy, uplatní se ale i v jiných případech dělených směn, vyhovujících stanoveným podmínkám.
  • Současně se upřesňuje výše příplatku za uvedený ztěžující vliv pracovního prostředí. Příplatek musí činit nejméně 10 % základní hodinové sazby minimální mzdy za hodinu práce odpracovanou v rozdělené směně nebo při rozděleném výkonu práce.
  • Zaměstnanců v dopravě se týká rovněž úprava charakteristik skupin prací, podle nichž se přiřazuje nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pro oblast dopravy se vyčleňují do nejvyšší, tedy 5. skupiny, práce spočívající v řízení, údržbě a opravách motorových vozidel, jejichž délka přesahuje 8 metrů, a která jsou určena pro přepravu více než 16 osob.
  • Řidičům ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě byla dále zvýšena minimální sazba odměny za čekání mezi spoji.

 6  Ochrana ovzduší – kontroly znečišťování i u topení v domácnostech

Zákon č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve zn. p. p.

Novela zavádí několik opatření, která by měla ve svém souhrnu přispět ke zvýšení ochrany ovzduší.

  • V oblasti vyhlašování a ukončování smogových situací a dalších regulací dochází k úpravě pravidel, která by měla zajistit zejména včasnější reakci a zohledňování předpokládaného vývoje koncentrací škodlivin v ovzduší.
  • Nově se také při aplikaci krátkodobých regulačních opatření při výskytu smogové situace bude povinně přihlížet k tomu, zda a do jaké míry jsou příslušným stacionárním zdrojem dosahovány úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.
  • Úpravy se týkají rovněž vyhlašování nízkoemisních zón obcemi.
  • Zakotvují se některé nové imisní limity příp. se upřesňuje jejich aplikace.
  • Nejdiskutovanější novinkou je zakotvení úpravy umožňující kontrolovat provoz spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech. Vychází z faktu, že znečišťování ovzduší spalovacími zdroji v domácnostech představuje poměrně významný podíl, přičemž přímá kontrola dodržování povinností spojených s jejich provozem byla doposud prakticky nemožná. Nově se možnost vstupu do domácností za účelem této kontroly připouští při splnění několika podmínek. Půjde jednak o důvodné podezření na porušování povinností a jednak předchozí písemné upozornění s poučením o povinnostech provozovatele stacionárního zdroje a následcích opakovaného důvodného podezření včetně možnosti uskutečnění kontroly na místě. 

7          Daně a účetnictví

7.1  Zveřejňování nefinančních informací

Zákon č. 462/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve zn. pozdějších předpisů

Novela na základě unijních požadavků významně rozšiřuje informační povinnosti vybraných velkých podniků, a to o tzv. nefinanční informace.

  • Tato povinnost dopadne na velké obchodní společnosti, které jsou subjekty veřejného zájmu a současně překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období. Dále se vztahuje za stejných podmínek i na konsolidující účetní jednotky velkých skupin účetních jednotek, tzn. pokud rovněž jsou subjekty veřejného zájmu a překračují uvedený počet zaměstnanců.
  • Za nefinanční informace se považují všechny informace nefinanční povahy o vývoji a výkonnosti účetní jednotky, jejím postavení a dopadech její činnosti, a to minimálně v oblastech týkajících se životního prostřední, sociálních a zaměstnaneckých otázek, respektování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Informace se zveřejňují především ve výroční zprávě ve stanovené struktuře.
  • Novela se dále dotýká problematiky přeměn právnických osob jiných než obchodních korporací, tedy které nejsou obchodní společností nebo družstvem. Upravuje se zejména začátek a konec účetního období v případě přeměny.